Vlastně jsem jí původně nechtěl ani napsat a na svědomí jí má Žabák, ten neúnavný psavec z města Děčína. .

Ten posílal rok co rok svoje songy na Děčínskou Kotvu, legendární to festival s účastí televizních kamer.

Já se na jeho popud nechal vyhecovat a slíbil jsem Daně Pacovské že napíšu ženský duet. .

Dlouho dlouho mě nic nenapadalo až nakonec vznikla tahle písnička.

Nahrávali jsme jí tenkrát s Honzou Matoušem v bytě na čtyřstopý kazetový Tascam a míchali do nekonečna na dva minidisky.

( Trošku úsměvná technologie při dnešních možnostech. O vícestopých editorech a VST pluginách se nám mohlo tehdy jen zdát.) Nicméně nahrávka byla nahrána a já jí poslal na Kotvu, kde se dostala do úzkého výběru dvaceti songů, jak vím z kuloárů. .

Mezi fináových deset se už tenkrát nepoštěstilo a já tehdy z Radkem Flachsem z hotelu Pošta zíral na náměstí na to, co se do finále nakonec dostalo. To byl trošku deprimující zážitek ale co? .

Nezkoušej lhát potom dlouho ležela v šuplíku a já se nakonec rozhodl písničku věnovat U-STYLE, kteří jí jednak hráli a asi ještě hrají na festivalech A nakonec jí zařadili i na svoje CD.

Tak se nakonec tahle toulavá písnička dostala k lidem. Úplně jinak než jsem původně chtěl, ale přece. .

A já? .

Já jsem za to rád.