Každé rozloučení bývá smutné, o to smutnější je rozloučení s kamarádem do deště, který mi byl vždy k dispozici a splnil vše, co jsem od něj očekával.

Už nikdy spolu nevyrazíme za muzikou, už se nikdy nebudeme rozezpívávat během cesty na štaci. Už nebudeme spolu spát pod hvězdami u koní v Adršpachu, už nikdy spolu nepojedeme za zábavou i prací, s rodinou nebo jen my dva.

Vždycky si věrně čekal než za Tebou přijdu a vždy jsme spolu dojeli tam, kam jsme dojet chtěli, bez ohledu na denní dobu nebo počasí. Prožili jsme spolu spoustu času v dobrém i zlém a vždy si mi věrně pomáhal.

Děkuji Ti Berouši, za všechny ty šťastně odjeté kilometry, za Tvoji ochranu před slotou, za spolehlivost, se kterou si nás vždy dopravil do cíle. Osvědčil si se jako rodinný vůz i jako muzikantský stěhovák. Těžko bych spočítal ty metráky váhy, které si za ta léta převezl. Najezdili jsme spolu více než sto tisíc kilometrů a bude se mi po Tobě stýskat. Když jsem do Tebe nasedal, jako bych si obouval dobře vyšlapané boty, a cítil jsem se s Tebou vždy v bezpečí.

Moc bych si přál, aby si se dostal do nějakého Tvého nebe, které snad čeká na všechny dobré duše bez ohledu na způsob jejich existence. Snad Tvůj další osud nebude pohnutý a prožiješ zbytek svých let s někým, kdo se o Tebe dobře postará.

Své značce Škoda Felicia Combi 1.6i Lux si dělal čest a já jsem rád, že jsem Tě směl řídit.

 

Neříkám sbohem, jen děkuji a možná někde na cestách na viděnou ...